Dame i gospodo, pogledajte k nebu i videæete vazdušne akrobacije kapetana Glena Kvegmajera.
Dámy a pánové. Upřete zrak na oblohu a aeroakrobatického kaskadéra, kapitána Glena Quagmira!
Al', dobri brate, nemoj, ko kakav bezbožni sveštenik trnovit put mi k nebu pokazivat dok sam ko drzak, nadut raspusnik koraèaš cvetnom stazom zadovoljstva, a ne haješ za svoju propoved.
Leč, můj bratře, nebuď jako hříšný mravokárce, jenž káže o trnité cestě k nebesům, a přitom jako vilný pokrytec rozkoší si užívá a na vlastní rady nehledí.
Tad ga obori: nek se petama koprca k nebu, nek mu duša bude prokleta, crna kao pakao u koji podje!
Pak jeho nohy nedotknou se nebe a jeho černá duše bude navždy prokleta.
Neæe se k nebu diæi reèi gole.
Slova bez myšlenek do nebe nepatří.
Pet stotina sirotinje plaæam godišnje da dvaput dnevno k nebu dižu ruke, da oprostiš tu krv, i dve sam kapele sazid'o gde sveštenici ozbiljni još pevaju za pokoj duše Rièardove.
A pěti stovkám ubožáků vyplácím důchod, ti dvakrát denně vzpínají ruce k nebi, jen abys odpustil tu krev. Dvě kaple, dal jsem postavit, kde smutní kněží pějí žalmy za Richardovu duši.
Kad bude pijan, zaspao, u gnevu, u rodoskrvnoj slasti postelje. U kocki, svaði, ili ma kome èinu što ne èuva trun spasenja u sebi... tad ga obori, nek se petama koprca k nebu, nek mu duša bude prokleta, crna... kao pakao u koji poðe!
Až usne opilý neb ve hněvu, při smilné rozkoši na jeho loži, při hře, proklínání neb jiném skutku, při němž o spáse ni tuchy není, potom skolím jej, by kopal patami až do nebe a jeho duše byla prokleta a černá jako peklo jest, kam jde.
K nebu ovu ruku podižem i svijam slabo telo do zemlje.
Pozvedám tuto ruku k nebesům a k zemi skláním sklíčený trup,
podigli su je andeli i pod rukama poneli k nebu.
Vzali ji andělé a odnesli do nebe.
Djevojko lijepa, zašto šalješ misli svoje k nebu?
'Plavá dívko, proč posíláš své myšlenky k oblakům? '
Sirotih ljudi pet stotina godišnju platu primaju od mene, da dvaput dnevno k nebu dižu ruke da oprostiš to krvoproliæe.
A pěti stovkám ubožáků, vyplácím důchod... ti dvakrát denně zpínají ruce k nebi... jen abys odpustil tu krev.
I Gospod reče Mojsiju: Pruži ruku svoju k nebu, neka udari grad po svoj zemlji misirskoj, na ljude i na stoku i na sve bilje po polju u zemlji misirskoj.
I řekl Hospodin Mojžíšovi: Vztáhni ruku svou k nebi, ať jest krupobití po vší zemi Egyptské, na lidi i na hovada i na všelikou bylinu polní v zemi Egyptské.
I Mojsije pruži štap svoj k nebu, i Gospod pusti gromove i grad, da oganj skakaše na zemlju.
Tedy vztáhl Mojžíš hůl svou k nebi, a Hospodin vydal hřímání a krupobití.
I reče Gospod Mojsiju: Pruži ruku svoju k nebu, i biće tama po zemlji misirskoj takva da će je pipati.
I řekl Hospodin Mojžíšovi: Vztáhni ruku svou k nebi, a bude tma na zemi Egyptské, a makati ji budou.
I Mojsije pruži ruku svoju k nebu, i posta gusta tama po svoj zemlji misirskoj za tri dana.
I vztáhl Mojžíš ruku svou k nebi, a byla tma přehustá po vší zemi Egyptské za tři dni.
I da ne bi podigavši oči svoje k nebu i videvši sunce i mesec i zvezde, svu vojsku nebesku, prevario se i klanjao im se i služio im; jer ih Gospod Bog tvoj dade svim narodima pod celim nebom;
Ani pozdvihuj očí svých k nebi, abys, vida slunce a měsíc, i hvězdy se vším zástupem nebeským a ponuknut jsa, klaněl bys se jim a sloužil bys jim, ješto ty věci oddal Hospodin Bůh tvůj všechněm lidem pode vším nebem,
Jer podižem k nebu ruku svoju i kažem: Ja sam živ doveka.
Nebo já pozdvihám k nebi ruky své, a pravím: Živ jsem já na věky.
Jer kad se podiže plamen s oltara k nebu, andjeo Gospodnji podiže se u plamenu s oltara; a Manoje i žena njegova videći to padoše ničice na zemlju;
Nebo když vstupoval plamen s oltáře k nebi, vznesl se anděl Hospodinův v plameni s oltáře, Manue pak a manželka jeho vidouce to, padli na tvář svou na zemi.
Potom stade Solomun pred oltar Gospodnji pred svim zborom Izrailjevim, i podiže ruke svoje k nebu,
Postavil se pak Šalomoun před oltářem Hospodinovým, přede vším shromážděním Izraelským, a pozdvihl rukou svých k nebi,
A kad Solomun moleći se Gospodu svrši svu ovu molbu i molitvu, usta ispred oltara Gospodnjeg, gde beše klekao i ruke svoje podigao k nebu;
Stalo se pak, když se přestal Šalomoun modliti Hospodinu vší modlitbou a prosbou touto, že vstal od oltáře Hospodinova, a přestal klečeti a pozdvihovati rukou svých k nebi.
Tada se pomoli toga radi car Jezekija i prorok Isaija sin Amosov, i vapiše k nebu.
Tedy modlil se Ezechiáš král, a Izaiáš prorok syn Amosův z příčiny té, a volali k nebi.
Podignite k nebu oči svoje i pogledajte dole na zemlju; jer će nebesa iščeznuti kao dim i zemlja će kao haljina ovetšati, i koji na njoj žive pomreće takodje; a spasenje će moje ostati doveka, a pravde moje neće nestati.
Pozdvihněte k nebi očí svých, a popatřte na zem dolů. Nebesa zajisté jako dým zmizejí, a země jako roucho zvetší, a obyvatelé její též podobně zemrou: ale spasení mé na věky zůstane, a spravedlnost má nezahyne.
Ali posle tog vremena ja Navuhodonosor podigoh oči svoje k nebu, i um moj vrati mi se, i blagoslovih Višnjeg, i hvalih i slavih Onog koji živi doveka, čija je vlast vlast večna i čije je carstvo od kolena do kolena.
Nyní tedy já Nabuchodonozor chválím, vyvyšuji a oslavuji krále nebeského, jehož všickni skutkové jsou pravda, a stezky jeho soud, a kterýž chodící v pýše může snižovati.
I andjeo kog videh gde stoji na moru i na zemlji, podiže ruku svoju k nebu,
Tedy anděl, kteréhož jsem viděl stojícího na moři a na zemi, pozdvihl ruky své k nebi,
0.57540607452393s
Preuzmite našu aplikaciju sa rečnim igrama besplatno!
Povežite slova, otkrijte reči i izazovite svoj um na svakom novom nivou. Spremni za avanturu?
Dámy a pánové. Upřete zrak na oblohu a aeroakrobatického kaskadéra, kapitána Glena Quagmira! 